Domovská stránka > Kde působíme > Pelhřimov > Starosta Leopold Bambula: Pelhřimov je můj domov

Starosta Leopold Bambula: Pelhřimov je můj domov

MVV NEWS /březen 2010, Rozhovor se starostou

Jedna z nejnižších nezaměstnaností v republice díky prosperujícím společnostem, úspěšnému čerpání dotací na prospěšné projekty, zajištěným veřejným službám a nejen místním známým akcím plných rekordů přímo na hlavním náměstí, které je srdcem města. Tak o Pelhřimově jako o svém domově vypráví jeho starosta Leopold Bambula.
 
Váš život je spojený s Pelhřimovem a prací na radnici. Vaším prvním zaměstnáním byla práce pro tehdejší okresní národní výbor ve fi nančním odboru. Jak hodnotíte své začátky? Pomohly Vám tyto zkušenosti při práci starosty?
 
Myslím, že mi pomohly, protože již na okresním národním výboru a později na okresním úřadu jsem se zabýval financemi a prošel jsem celou řadu funkcí. I tehdy byl ONV, resp. OkÚ, zřizovatelem řady organizací jako jsou např. nemocnice. To pro mne byla zkušenost, která se mi hodí dnes i v práci starosty. Stále těžím z toho, co jsem poznal a to je asi i jeden z důvodů, který mne drží ve službách veřejnosti.
 
V roce 2002 jste poprvé a úspěšně kandidoval ve volbách do zastupitelstva. Od té doby jste v Pelhřimově starostou. Máte po osmi letech stále vize ke zlepšování života ve městě?
 
Když končily okresní úřady, tak jsem kandidoval za ODS a bohužel, nebo vlastně bohudík, jsem se hned při těchto mých prvních volbách stal starostou města. A cíle? Cíle jsou tu stále. Když bylo po volbách, uzavřeli jsme koalici, která funguje dodnes, díky čemu jsme se shodli na celé řadě důležitých oblastí. Chyběl nám domov důchodců a bohužel tak musel každý senior, který neměl možnost se o sebe postarat, putovat mimo město Pelhřimov. Již v roce 2003 jsme se ale všichni shodli na tom, že se v Pelhřimově takový domov vybuduje a v loňském roce v srpnu jsme Domov pro seniory s kapacitou 101 obyvatel otevřeli. Další rozvojovou akcí je výstavba rodinných domků na Polním dvoře, kterých je dnes snad již přes sto. Jsme i podporovateli Nemocnice Pelhřimov, jíž sice nejsme zřizovateli, ale které přispíváme každý rok na nové přístroje a tím vlastně i nepřímo přispíváme k zaměstnanosti místních lidí. Teď se za zhruba 470 mil. Kč rekonstruuje lůžková část nemocnice, která bude dokončená letos v říjnu a nemocnice se tak stane zařízením na úrovni 21. století. Začali jsme také připravovat projekt čističky odpadních vod. Jsme v území, kde řeka Želivka vtéká do Švihovské přehrady a vodu odtud odebírá i Praha, přičemž je z ní zásobováno 1,5 mil. lidí. Probíhá velký rozvoj města a musíme tak k projektu přistoupit. Podařilo se nám získat na rekonstrukci dotaci ze Státního fondu životního prostředí, takže v letošním roce začneme projekt rekonstrukce s investicí asi 330 mil. Kč. K tomu máme i projekt na likvidaci odpadů z kalů čističky odpadních vod. Získali jsme také dotace na zateplení dvou základních škol a jedné z budov mateřské školy, takže v tomto jsme také úspěšní. Lidé ve městě zůstávají a řekl bych, že se tu cítí bezpečně.
 
To je opravdu dlouhý seznam významných projektů. Jsou to snad někdy i občané města, kteří za Vámi přijdou a mají nápad na nový projekt? Třeba spíše v oblasti zábavy než veřejných služeb?
 
S občany pořádáme pravidelně kulaté stoly, ze kterých vždy vzejdou největší problémy, které město má. Takže například nyní jednáme o obchvatu města Pelhřimova, resp. o jeho pokračování. Průjezdnost vozidel městem je skutečně veliká a právě tento problém jsme u posledního kulatého stolu společně řešili. Dalšími požadavky bylo třeba řešení některých křižovatek kruhovými objezdy a jednáme i o dalších oblastech dopravy ve městě, jako jsou jednosměrné ulice nebo rozšiřování či pravidla provozu parkovišť. Nyní uvažujeme o výstavbě parkovacího domu, aby vozidla neblokovala dopravu na sídlišti a byla lepší bezpečnost na ulicích i např. přístup hasičů na potřebná místa. K oblasti „zábavy“ máme Kulturní zařízení města Pelhřimova a využíváme úzké spolupráce s agenturou Dobrý den, která pro město Pelhřimov organizuje řadu akcí. Za mého působení na radnici se také vybudovalo další travnaté fotbalové hřiště, hřiště s umělou trávou i pískové hřiště na fotbal. Rekondiční bazén, který byl dříve bazénem venkovním, jsme nyní zakryli, což zvýšilo jeho návštěvnost. Nyní sem za relaxací chodí i celé rodiny s dětmi, což mě těší. Rádi bychom vybudovali i tradiční venkovní bazén, ale to už je bohužel otázka fi nančních možností. A ještě musím říct, že máme kino 3D, které je opravdu na vysoké úrovni se vším pohodlím.
 
Zmínil jste agenturu Dobrý den...

Agentura vlastně organizuje celospolečenský život a propaguje město. Každoročně pořádá Festival rekordů a kuriozit, který je dnes velmi známý a letos už bude 20. ročník. Před sedmi lety jsme zavedli masopust, který také organizuje Agentura, včetně akce na náměstí. Co se týče projektů města, o kterých jsme se bavili, město nerealizuje žádný projekt, na který by nezískalo dotaci. Tak jsme se shodli na zastupitelstvu a díky prostředkům ze státních či evropských dotací jsme s penězi opravdu dobře hospodařili. I když máme v zastupitelstvu někdy různé názory na nové projekty, vždy jsme došli ke shodě.
 
Když se vrátím k zábavě. Pelhřimov je přímo nazýván městem rekordů – kam sahá historie rekordů a kde se vzal první nápad? Zrodil se snad šikovností pelhřimovských občanů? Máte ve městě i několik unikátních muzeí...
 
Máme muzeum rekordů a kuriozit či muzeum unikátů ze sirek, které určitě stojí za návštěvu. Bohužel autor výrobků ze sirek již zemřel. Jeho výtvory jsou vskutku unikátní a často odpovídají skutečným rozměrům či jsou zmenšené v určitém měřítku. Další kuriozity najdete v Jihlavské bráně. Návštěvnost města i těchto muzeí je vysoká. A jak to všechno vzniklo? Samozřejmě skupinou nadšenců, kteří se dali do práce a věnují se jí v Agentuře dodnes. Je sice pravda, že jako každý již trochu „zestárli“, ale ten mladistvý elán v sobě stále mají a přicházejí stále s novými nápady. Této činnosti se věnují po celé republice, a tak se jim občas podaří do Pelhřimova přivézt opravdu vzácné hosty. Město je skutečně takovými aktivitami propagováno a o rekordech je vydána již druhá kniha. Naše náměstí je vlastně scénou, kde se odehrává mnohé podstatné. Máme tu i veliký festival hasičských hudeb, který je pořádán vždy na Sv. Bartoloměje spolu s poutí. Letos bude již desátý ročník tohoto festivalu za podpory Kraje Vysočina a ministerstva vnitra. Akcí, které na náměstí probíhají, je opravdu celá řada.
 
Město má dlouhou historii, první zmínky o něm pochází již ze 13 století...

Vlastně již 1224 až 1225 bylo město založeno biskupem Pelegrinem. Založení popisuje pověst a dnes se ukazuje, že její základy jsou nejspíše pravdivé. Biskup se zde při cestě z Prahy do Říma zastavil a založil osadu. A jméno Pelegrin, tedy Pilgram – Pelhřimov, městu již zůstalo. Významnou událostí, které si velice vážím, je vykoupení města z poddanství měšťany roku 1572. Císař Rudolf II. Habsburský, který byl obdivovatelem Čech, poté město povýšil na město královské. Největší rozvoj přinesla městu těžba stříbra, těžilo se na vrchu Křemešník nedaleko odtud. Až později tu začala průmyslová výroba.
 
Pelhřimov vlastně leží v nadmořské výšce přes 400 metrů...
 
Náměstí je 500 metrů nad mořem a tady na radnici jsme nad mořem asi 504 metrů.
 
Vlastně celý Kraj Vysočina je znám především svou hornatostí – leží v oblasti Českomoravské vrchoviny a odtud i název kraje. Jaký je Váš vztah k místním horám či horám obecně?
 
Zdejší život mi vyhovuje, i když nejsem rodilý Pelhřimák. Žiji v Pelhřimově již 45 let a pocházím dokonce z vyšší nadmořské výšky. Křemešník má 765 metrů nad mořem, a když ho porovnám např. se Svatým Petrem ve Špindlerově Mlýně, který má 740 metrů, tak jsme tady dokonce o kousek výš. Hory mám moc rád a rád mám i zimu, protože jsem vášnivým lyžařem. Jezdím lyžovat právě do Špindlerova Mlýna, a to už bezmála 35 let. Špindlerův Mlýn i české hory mi přirostly k srdci. Krkonoše mám opravdu rád, ale lyžovat jezdím samozřejmě i na Křemešník. Tam již od loňského roku slouží veřejnosti nová sjezdovka i s umělým zasněžováním.
 
Hovořili jsme o Pelhřimovu jako městu rekordů, historie i kultury. Máte Vy osobně nějaké oblíbené místo, kam rád občas zajdete, na které se rád vracíte a můžete ho návštěvníkům města doporučit?
 
Mým oblíbeným je samotný střed města, protože je to město opravdu hezké. A musím říci, že oblíbeným je mi i již zmíněný vrch Křemešník.
 
Leopold Bambula (*1939, Horní Olešná)
Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Dlouhá léta pracoval v tehdejším okresním národním výboru a od roku 2002 je starostou města Pelhřimov. Má dvě dcery a i tři vnoučata. Mezi jeho koníčky patří sport, zejména volejbal, lyžování, cyklistika a také myslivost a chalupaření.

za rozhovor děkuje
Pavla Kulhavá
 
Vyšlo ve zpravodaji skupiny MVV Energie CZ MVV NEWS, vydání březen/2010.
Tento web používá pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním a používáním souborů cookies. Více informací